Trýzeň

Na přelomu patnáctého a šestnáctého století je ve Florencii upálen dominikánský mnich, fanatický kazatel Girolamo Savonarola. Město vstává z popela a kněžna Vasariová si konečně může beze strachu připnout na krk přepychový zlatý šperk, strom poznání dobra a zla, osázený drahokamy.

Touha lidí po zlatě je nenasytitelná, a tak se šperk stává netradičním hlavním hrdinou románu, spojnicí rozmanitých osudů napříč Evropou různých epoch. Klenot zamíří k židovskému zlatníkovi do Benátek, putuje do Vídně, Krakova, do carského Ruska v době Kateřiny Veliké a dál severní Evropou až na Solovecké ostrovy za sovětské éry. Zlato mění svůj tvar, a přesto zůstává čímsi trvalým, nesmrtelným, co nikdo nemůže a nebude vlastnit navždy. V jeho lesku se odrážejí obnažené lidské vášně, chtíč, krutost, proradnost, úskoky a faleš, ale na druhé straně i čistá láska, velkorysost nebo dobrosrdečnost.

Bravurně vystavěný román je komplexním obrazem lidských povah, rozličných a proměnlivých, a přitom v mnohém tolik podobných.